Lisování chmele
Nárožní místnosti vévodí tři mechanické lisy na chmel, které se používaly do 80. let 20. století. Lisováním se zmenšoval obsah chmele v balení a vytlačoval vzduch, který by jinak způsoboval nepříznivé bakteriální pochody. Na zemi je vystaveno nářadí k ruční manipulaci s chmelem. Na stolech jsou lisy na vzorky chmele, stroj na šití žoků a další drobné ruční nářadí. Panely jsou věnovány popisu lisování a balení chmele.
Do další expozice se prochází přes sirné komory, v nichž jsou umístěny drátěné koše. V sirných komorách docházelo ke konzervaci chmele pomocí oxidu siřičitého. Ten vznikal zapálením síry ve speciálních pecích v přízemí. Do sirných komor byl chmel nasypán shora do velké hromady. Celý proces trval přibližně 5 hodin. Pak bylo třeba vysířený chmel vyhrnout nebo vynést v koších a připravit další násyp.
Pressing of hops
The room in the corner of the building is dominated by three mechanical hop presses that were used until the 1980s. Pressing made the hop shrink in size and the air was pressed out to prevent adverse bacterial processes.
Tools for manual handling of hop are on the floor. On the tables, there are presses for hop samples, a machine for bale sewing and other small hand tools. The boards provide a description of hop pressing and packing.
You’ll get to the next exhibition by walking through the sulphur chamber with wire baskets. The sulphur chambers were used for hop preservation using sulphur dioxide. It emerged by setting sulphur into fire in special furnaces on the ground floor. The hop was piled up in the sulphur chambers from the top. The whole process took approximately 5 hours. The sulfurized hop had to be shoveled or taken out in baskets and the chamber had to be prepared for another piling.
Hopfenpressen
In diesem Raum dominieren drei mechanische Hopfenpressen, die bis in die 80er Jahre des 20. Jahrhunderts im Einsatz waren. Durch das Pressen wurde der Inhalt in den Säcken verringert und auch die Luft wurde verdrängt, die sonst bakterielle Prozesse verursachen könnte.
Auf dem Boden befinden sich Werkzeuge für den manuellen Umgang mit dem Hopfen. Auf den Tischen befinden sich Hopfenproben, eine Maschine zum Nähen der Säcke und weitere kleine Geräte. Die Paneele widmen sich der Beschreibung vom Pressen und Verpacken von Hopfen.
Zur nächsten Exposition gelangt man über die Schwefelkammern, in der sich Drahtkörbe befinden. In den Schwefelkammern wurde der Hopfen mit Hilfe vom Schwefeldioxid konserviert. Es entstand durch das Anzünden vom Schwefel in speziellen Öfen im Erdgeschoss. Der Hopfen gelangte in die Schwefelkammern von oben. Der ganze Prozess dauerte etwa 5 Stunden. Dann musste der fertige Hopfen rausgeschippt und in Körben rausgetragen werden, um die nächste Hopfenladung bearbeiten zu können.